Zpráva Evy Novákové, která absolvovala stáž v roce 2010
Zpráva o průběhu edukační stáže v Nizozemí ve dnech 31.10. – 5.11. 2010
pořádaná Nadací pro rozvoj v oblasti umělé výživy, metabolismu a gerontologie
Jmenuji se Eva Nováková a pracuji ve FN Hradec Králové jako sestra v perioperační péči na plastickém oddělení chirurgické kliniky. Na jaře tohoto roku jsem byla oslovena Doc. MUDr. Leo Kleinem, zda bych se chtěla zúčastnit edukační stáže na Univerzitní klinice v Maastrichtu. S nadšením jsem nabídku přijala. Už dlouhou dobu jsem měla touhu navštívit nějaké zdravotnické zařízení v zemích tzv. západního světa a porovnat jejich způsob zdravotní péče s naším. Obzvlášť mi toto připadá přínosné v době, kdy se v naší zemi přehodnocuje dosavadní způsob zdravotnické péče a hledají se cesty ke zvýšení efektivity práce v tomto resortu.
Po příjezdu do Maastrichtu a první společné večeři a tedy i seznámení s ostatními členy stáže a naší průvodkyní MUDr. Hrnčiakovou jsme započaly první pracovní den. Po příchodu do Maastrichtské univerzitní nemocnice nás přivítal pan H.G. Dewalque, který nás doprovázel po celou dobu naší stáže a velmi ochotně se nám věnoval. Nejprve jsme byly seznámeny s historií a současností nemocnice. Počátky tohoto zdravotnického zařízení spadají do roku 1820, kdy byla nemocnice založena. Nový areál nemocnice byl otevřen v roce 1991 a byl vystavěn na zelené louce na okraji Maastrichtu asi půl hodiny pěší chůze od historického centra. Nemocnice poskytuje zdravotnické služby pro provincii Limburg, ale i přilehlou část Belgie a Německa. Úzce specializovanou péči, jako například neurochirurgické operace /Parkinsonova choroba a epilepsie/ pak provádí pro celou oblast Nizozemska. V roce 2008 došlo ke sloučení nemocnice s lékařskou fakultou. V současné době má nemocnice 715 lůžek a společně s lékařskou fakultou asi 6000 zaměstnanců. Celosvětová krize ale i stále obtížnější způsob financování již i tak velmi nákladné zdravotní péče nutí i toto zařízení k redukci počtu svých zaměstnanců. Během dvou let se zavázali ke snížení počtu pracovníků o 260 lidí. Snižování počtu pracovníků však chtějí řešit přirozeným úbytkem /odchod do důchodu, rozvázání pracovní smlouvy ze strany zaměstnavatele atd./. Mezi hlavní úkoly nemocnice patří poskytování zdravotní péče, výchova vzdělávání lékařského a nelékařského zdravotnického personálu a podpora vědy a výzkumu. Ve vedení nemocnice jsou 4 lidé /lékař, ekonom, právník a děkan fakulty/. Veškerá svá rozhodnutí jsou však povinni konzultovat s poradním sborem lékařů a zaměstnanců. V roce 2009 vznikla i rada sester diskutující otázky, které se týkají ošetřovatelské problematiky. Hlavním posláním nemocnice je neustálá inovace zdravotní péče a vzdělávání zdravotníků, kdy je kladen veliký důraz na spokojenost pacienta.
Poté jsme se dotkly u nás v současné době tolik citlivého tématu odměňování zdravotnických pracovníků a vůbec péčí této nemocnice o své zaměstnance.
Druhý den nás čekala prohlídka nemocnice a části prostor, kde sídlí univerzita.
Nemocnice je architektonicky členěná do tří částí. V první části jsou lůžková oddělení, v druhé jsou laboratoře, operační sály a ambulantní část. Ve třetí části je univerzita. Naše prohlídka začala ve vzdělávacím centru pro nelékařský personál, kde jsou dokonale vybavené učebny pro nácvik ošetřovatelských úkonů. Velmi nás zaujala vybavenost tzv. simulačního centra, kde se 6 edukačních pracovníků podílí na výuce zejména první pomoci. Toto centrum je vybaveno figurínami napojenými na počítač a schopnými simulovat různé kritické situace, na které zdravotník při výuce musí reagovat.
Prostory celé nemocnice působí jednoduchým a účelným dojmem, veškeré prostory jsou bezbariérové. Nebylo možno si nepovšimnout i vystavených uměleckých děl na otevřených prostorech nemocnice. Vystavovaná díla pochází od nizozemských a belgických umělců druhé poloviny dvacátého století a nemocnice je povinna ročně investovat státem určenou částku na pořízení výtvarných děl. Rovněž univerzitní část působí velmi moderním a vzdušným dojmem, výukové prostory jsou uzpůsobeny tak, aby bylo možno provádět výuku v malých skupinách studentů /asi 12/ formou tzv. based learningu. Touto metodou se na zdejší univerzitě vyučuje. Způsob výuky je založen na společném hledání řešení daného problému, na samostatném získávání informací o dané problematice. Výsledky řešení se prezentují veřejně.
Třetí den nás nejprve pan H.G. Devalque seznámil se systémem vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu v Nizozemí, přičemž se detailně zaměřil na vzdělávání anesteziologických sester a sester v perioperační péči. V současné době již třetím rokem probíhá nový systém výuky, který je čtyřletý a tudíž z něj ještě nemají výstupy. Po ukončení studia má sestra v perioperační péči dva tituly Bc. Jeden jako všeobecná sestra a druhý Bc. na operačním sále. Výuka má jak teoretickou, tak i praktickou část a studentky mohou /ale nemusí/ být zároveň zaměstnankyně nemocnice, což jim vynese i jisté finanční ohodnocení. Vzdělávání anesteziologických a perioperačních sester je o 700 hodin delší, než všeobecných sester. Dále jsme celkem podrobně byly seznámeny s formou specializačního studia v Maastrichtské nemocnici. Velká zdravotnická zařízení v Nizozemsku jsou většinou akreditována pro specializační vzdělávání vlastního personálu.
Na závěr tohoto bloku přednášek se mezi námi a panem H.G. Dewalque rozvinula zajímavá debata na téma důchodového věku , různých benefitů pro zaměstnance, ale také jsme se dotkli vztahů mezi lékaři a sestrami v Nizozemí i v naší republice.
Po polední pauze následovala prohlídka centrální sterilizace, kde nás mimo jiné zaujala pro nás nová věc – vážení nástrojů před sterilizací a na operačním sále po operaci , tedy dvojí kontrola zabraňující ztrátě nástrojů nebo v horším případě iatrogenního poškození pacienta zapomenutím nějakého nástroje v lidském organismu. Poté následovala prohlídka chirurgického oddělení, kde jsme byly seznámeny s organizací provozu a vybavením na oddělení .Zajímavé pro nás bylo seznámení se s elektronickou sesterskou dokumentací, kterou na zdejším oddělení asi před půl rokem zavedli.
Čtvrtý den naší edukační stáže byl vyhrazen pro prohlídku centrálních operačních sálů. Mají celkem 23 operačních sálů, přičemž čtyři z nich jsou určeny pro jednodenní chirurgii. Vybavení sálů je jednoduché, účelné, veškerá dokumentace týkající se pacienta je pouze v elektronické podobě, technické vybavení je na velmi vysoké úrovni a odpovídá posledním požadavkům. Za bezproblémový chod všech sálů a vzájemnou kooperací odpovídaly dva koordinační pracovníci – sálové sestry. Technické vybavení sálů má na starost pět vysokoškolsky vzdělaných techniků a také jsme zde viděly dvě edukační sestry mající na starost výuku. Na operačních sálech pracuje asi 150 anesteziologických a sálových sester v nepřetržitém provozu.
Závěrečný den byl ve znamení loučení a návratu zpět do České republiky.
Po pracovním programu jsme se pravidelně společně sešli na hotelovém pokoji a diskutovaly o proběhlém dnu. Přínosné pro mě byly i hovory týkající se jednotlivých pracovních zařazení účastníků stáže, problémů na jednotlivých domovských pracovištích. Hovořily jsme také o svých zkušenostech s posgraduálním vzděláváním v naší republice, které jsme srovnávaly s s nově získanými poznatky o možnostech vzdělávání v Nizozemsku.
Celou stáž hodnotím velice kladně a to jak z hlediska výměny informací mezi jednotlivými účastnicemi stáže, tak zejména z hlediska získání nových zkušeností a nových poznatků a v neposlední řadě i ověření si svých jazykových schopností. Velmi přínosné bylo na vlastní oči poznat, jak vypadá fungující systém zdravotní péče, který klade spokojenost pacienta na první místo. Pacient je zde skutečně klient a jeho spokojenost je cílem všech , kteří se nějakým způsobem podílí na uzdravovacím procesu. Velmi se mi rovněž líbila vysoká úroveň jednotné firemní kultury, kdy zaměstnanci cítili obrovskou sounáležitost se svou nemocnicí. Toto poznání mi opět rozšířilo obzory a zase mě posunulo o krok dopředu. Poznatky, které jsem získala se budu snažit šířit ve svém okolí a hlavně to, co bude možno, uplatňovat v praxi.
Vyjádření názoru na pořádání edukačních stáží
Jsem přesvědčena, že pořádání edukačních stáží tohoto typu má pro profesní růst jejich účastníků veliký význam. V několika bodech se budu snažit uvést důvody svého přesvědčení.
Získání nových poznatků
Možnost porovnání vlastní práce se zkušenostmi jiných
Rozšíření vlastních obzorů
Možnost ověření si jazykových schopností a získání motivace k dalšímu studiu cizího jazyka a tím i osobnostního růstu
Velice se mi líbil Nizozemský systém vzdělávání zdravotnických pracovníků. Nejvíce mne zaujala jeho propracovanost, vedoucí k naprosto profesionálnímu přístupu zdravotníků ke svým pacientům v určitém oboru. V tomto jsem shledala veliký rozdíl od naší republiky, kde systém celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků ve většině případů sklouznul k obyčejné honbě za kredity a nikoli k cílenému zvyšování kvalifikace v dané specializaci. Proto také velmi pozitivně reaguji na práci Vaší nadace, kdy každý rok cíleně vybíráte určitou specializaci a edukační stáž je zaměřena tímto směrem. Jsem toho názoru, že pořádání stáží tohoto typu má v systému celoživotního vzdělávání své pevné místo. Také bych tímto chtěla Vaší nadaci a zejména panu prof. Zadákovi moc poděkovat za práci, kterou odvádíte a také za to, že neopomíjíte sesterský zdravotnický personál.
V Hradci Králové 11.11.2010 Bc. Eva Nováková